Projekt LyraBars vznikl 12. července 2026 z poměrně jednoduché potřeby. Pro hudební projekt Lyra Elverin vytvářím skladby, ke kterým potřebuji připravovat také videa. Jejich základem bývá statický obrázek Lyry, hudební stopa a animované bary reagující na zvuk.
Podobné video samozřejmě dokážou vytvořit i existující nástroje. Některé jsou ale zbytečně složité, jiné placené a další neposkytují přesně takovou kontrolu nad výsledkem, jakou jsem chtěl. A protože se v poslední době věnuji vytváření vlastních menších aplikací s pomocí umělé inteligence, nabízelo se celkem přirozené řešení: vytvořit si vlastní nástroj.
Tak vznikl LyraBars.
Od jednoduchých barů k vlastní aplikaci
První zadání bylo poměrně skromné. Aplikace měla přijmout obrázek a zvukový soubor, přes obrázek vykreslit animované frekvenční bary a vytvořit výsledné video ve formátu MP4.
Nešlo mi přitom jen o dekorativní animaci pohybující se podle celkové hlasitosti. Bary měly reagovat na jednotlivá frekvenční pásma, aby byl jejich pohyb skutečně spojený s hudbou. Zároveň jsem chtěl mít možnost měnit jejich počet, rozměry, mezery, citlivost, vyhlazení, umístění, barvu, průhlednost i záři.
Vývoj probíhal prostřednictvím Codexu. Já jsem určoval podobu aplikace, její funkce a chování, zatímco Codex postupně vytvářel a upravoval zdrojový kód. ChatGPT mi mezitím pomáhala nápady třídit, zpřesňovat a převádět do konkrétních vývojových zadání.
První funkční verze vznikla překvapivě rychle. Už dokázala načíst obrázek a hudbu, zobrazit náhled frekvenčních barů a pomocí FFmpegu vytvořit výsledné video. Aplikace dostala tmavé rozhraní s fialovými prvky, aby vizuálně zapadla do rodiny nástrojů spojených s Lyrou.
Proč LyraBars?
Název jsme vybírali z několika možností, například LyraWave, LyraPulse nebo LyraSpectrum. Nakonec zvítězil jednoduchý a přímočarý LyraBars.
„Lyra“ aplikaci spojuje s projektem Lyra Elverin a vznikající kolekcí hudebních nástrojů LyraSoftware. „Bars“ pak přesně říká, s čím celý projekt začal: s animovanými zvukovými bary.
Název je sice úzce spojený s původní funkcí, ale samotná aplikace začala poměrně rychle vyrůstat daleko za její hranice.
První skutečný výsledek
Jedním z prvních testů byl širokoúhlý obrázek Lyry za DJským pultem s orchestrem v pozadí. Bary byly umístěné na levém okraji obrazu, kde nepřekrývaly hlavní postavu. Použili jsme teplé oranžové a zlaté odstíny, které odpovídaly nasvícení celé scény.
Právě při tomto testu se ukázala hlavní výhoda vlastní aplikace. Vizuální prvky nemusely být univerzální šablonou nalepenou na každý obrázek stejně. Bylo možné je přizpůsobit konkrétní kompozici, barvám a náladě skladby.
U klidnější orchestrální skladby tak mohou být bary jemné, zaoblené a pomalu se přelévat mezi zlatými odstíny. U elektronické hudby mohou být výraznější, rychlejší a doplněné fialovou či modrou září.
Postupné rozšiřování
Jakmile fungoval základ, začaly přibývat další nápady. Ukázalo se totiž, že z jednoduchého nástroje pro wav bary by mohl vzniknout menší editor hudebních vizualizací.
Vedle klasických barů jsme začali řešit další podoby vizualizéru, například zrcadlené bary, plynulou audio vlnu, kruhové spektrum, pulzující kruh nebo částice reagující na hudbu. Přibyly také možnosti barevných přechodů, stínů, záře, odrazů a různých způsobů prolnutí s obrázkem.
Velkým tématem se staly textové vrstvy. Výsledné video by nemělo zobrazovat pouze obraz a vizualizér, ale také název skladby, interpreta, album, číslo stopy nebo čas přehrávání. Každý text by měl mít vlastní font, velikost, barvu, pozici, stín, obrys i animaci příchodu a odchodu.
Dalším krokem bylo oživení samotného obrázku. K tomu slouží například takzvaný Ken Burns efekt – velmi pomalé přibližování a posouvání statického obrazu. Divák stále sleduje jediný obrázek, ten však nepůsobí zcela nehybně. U několikaminutové skladby musí být pohyb velmi jemný, aby se z decentního efektu nestala osmiminutová výprava k jednomu oku hlavní postavy.
Mezi další možnosti patří vinětace, barevný nádech, filmové zrno, světelné paprsky, bokeh nebo drobné částice. Cílem ale není zaplnit obraz vším, co se dokáže hýbat. Efekty mají podporovat hudbu a atmosféru, nikoliv s nimi bojovat o pozornost.
Náhled a finální video
Jedna z technicky důležitých částí projektu spočívá v tom, aby živý náhled odpovídal výslednému videu. Nestačí, aby efekt vypadal správně v okně aplikace, pokud se při exportu posune, změní velikost nebo reaguje na hudbu jinak.
LyraBars proto musí udržovat společná pravidla pro náhled i renderování. Náhled může pracovat v nižším rozlišení, aby zůstal plynulý, ale pozice, poměry, barvy a časování musejí být zachované.
Finální export zajišťuje FFmpeg. Výsledkem je video ve formátu MP4 s obrazem H.264 a zvukem AAC. Délka videa odpovídá délce hudební stopy a uživatel může volit rozlišení, počet snímků za sekundu i kvalitu výstupu.
Aplikace bez instalace
LyraBars je připravován jako přenosná aplikace pro Windows. Uživatel tedy nemusí instalovat Python, FFmpeg ani další vývojové nástroje. Vše potřebné je součástí distribučního balíčku.
Portable verze se jednoduše stáhne jako ZIP, rozbalí a spustí pomocí souboru LyraBars.exe. Klasický instalátor není nutný. To je praktické nejen pro uživatele, ale také při testování nových verzí.
Protože aplikace není podepsaná placeným code-signing certifikátem, může Windows při prvním spuštění zobrazit upozornění na neznámého vydavatele. Pro menší bezplatný projekt je však takový certifikát zbytečně drahý, takže alespoň prozatím zůstává LyraBars běžnou nepodepsanou portable aplikací.
Verze a aktualizace
S rostoucím počtem funkcí bylo potřeba zavést také skutečné verzování. Používáme systém tří čísel:
- první číslo označuje zásadní generaci aplikace,
- druhé přidání nových funkcí,
- třetí opravy chyb.
Například verze 1.2.1 znamená první hlavní generaci, druhé větší funkční rozšíření a první následnou opravu.
Plánovaná kontrola aktualizací nebude sama nic instalovat ani přepisovat. Aplikace pouze zjistí, zda je na webu dostupná novější verze, zobrazí stručný přehled změn a nabídne odkaz ke stažení nového portable balíčku. LyraBars přitom zůstane plně použitelný i bez připojení k internetu.
Co jsem se při vývoji naučil
LyraBars pro mě není jen nástrojem na výrobu hudebních videí. Je také praktickým pokusem zjistit, jak daleko se dnes může dostat člověk s konkrétní představou, i když není profesionálním programátorem.
Umělá inteligence dokáže napsat značnou část kódu, ale sama od sebe neví, jak má výsledná aplikace působit, kdo ji bude používat ani které funkce jsou skutečně důležité. Velká část práce proto spočívá ve formulování požadavků, testování výsledků a postupném zpřesňování detailů.
Často také platí, že jedna dokončená funkce okamžitě odhalí potřebu dalších tří. Jakmile fungují bary, člověk chce jiné tvary. Jakmile fungují barvy, chce je automaticky sladit s obrázkem. Jakmile vytvoří jedno video, začne přemýšlet, jak stejným způsobem zpracovat celé album.
Vývoj s pomocí Codexu je díky tomu velmi rychlý, ale rozhodně není bezmyšlenkovitý. Spíše připomíná spolupráci, při které člověk určuje směr a průběžně hlídá, zda se z původně jednoduchého nástroje nestává ovládací panel jaderné elektrárny.
Kam bude LyraBars pokračovat
Další vývoj by se měl zaměřit nejen na nové efekty, ale také na pohodlnější každodenní používání. Mezi nejzajímavější plánovaná vylepšení patří:
- automatické získání názvu skladby a dalších údajů z hudebního souboru,
- sladění barev vizualizéru s použitým obrázkem,
- krátký zkušební render před vytvořením celého videa,
- ukládání projektů a vlastních presetů,
- dávkové vytvoření videí pro celé album,
- masky chránící obličej nebo důležité části obrázku před efekty,
- více způsobů reakce na basy, středy, výšky a jednotlivé beaty.
Právě dávkové zpracování může být pro projekt Lyra Elverin velmi užitečné. Místo ruční přípravy každé skladby by bylo možné vybrat celé album, přiřadit obrázky a nechat LyraBars postupně vytvořit všechna videa.
Projekt, který vznikl z jedné otázky
Celý projekt začal v podstatě jedinou větou: zda bychom dokázali vytvořit aplikaci, která do videa přidá wav bary.
Dokázali.
A stejně jako u řady podobných nápadů se ukázalo, že vytvoření základní verze je teprve začátek. LyraBars se postupně mění z jednoduchého generátoru barů v samostatný nástroj pro vytváření hudebních vizualizací.
Stále vzniká, stále se mění a pravděpodobně ještě několikrát zjistím, že mu nezbytně chybí funkce, o které jsem předchozí den vůbec nevěděl. Právě to je ale na podobných projektech nejzajímavější.